Tento článek byl původně publikován na portálu ValneHromady.cz v rámci seriálu Valné Zdraví (4.3.2003).
Australští vědci oznámili, že enzym získaný ze slin netopýrů může být použit k bezpečné a efektivní léčbě pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP, "mozkové mrtvici"). Doktor Robert Medcalf z Monash University v Melbourne říká: „Když netopýr kousne svoji oběť, vylučuje látku silně rozpouštějící krevní sraženinu, aby krev oběti zůstala tekutá a umožnila mu nasytit se. Zmíněný enzym byl u netopýrů ´vyroben na míru´ během evoluce právě pro tento specifický úkol.“ Díky stejným vlastnostem může tato látka rozpustit krevní sraženinu ucpávající cévu a tak obnovit tok krve do mozku u pacientů po CMP. Tímto způsobem lze předejít vzniku trvalého poškození mozkové tkáně.
Výsledky klinické studie provedené u pacientů postižených cévní mozkovou příhodou naznačují, že enzym zvaný desmodus rotundus salivary plasminogen activator (DSPA) skutečně může být použit k rozpouštění krevních sraženinu i u lidí a že může být podán s úspěchem dokonce třikrát delší dobu po vzniku obtíží než dnes běžně používaný tkáňový aktivátor plasminogenu (t-PA).
Pouze část pacientů postižených cévní mozkovou příhodou může být léčena pomocí t-PA. Mezi podmínky, které musí být pro nasazení tohoto léku splněny, patří i nutnost jeho podání do tří hodin od začátku příznaků. „Problém je, že pouze pět procent pacientů s CMP přijede do nemocnice během této rozhodující doby,“ vysvětluje doktor Medcalf. Ukazuje se, že díky DSPA by tento problém mohl být alespoň částečně vyřešen. Studie na myších naznačují, že léčba cévní mozkové příhody pomocí DSPA může být zahájena až devět hodin po vzniku obtíží, aniž by přitom stouplo riziko trvalého poškození mozku. To otevírá nové perspektivy v léčbě pacientů postižených tímto onemocněním.
Výsledky výzkumu vedeného doktorem Medcalfem uveřejnil časopis Americké kardiologické společnosti Stroke . V současné době je DSPA zkoušen u pacientů postižených cévní mozkovou příhodou v Austrálii, Evropě, Asii a v USA.
***
Australští vědci oznámili, že enzym získaný ze slin netopýrů může být použit k bezpečné a efektivní léčbě pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP, "mozkové mrtvici"). Doktor Robert Medcalf z Monash University v Melbourne říká: „Když netopýr kousne svoji oběť, vylučuje látku silně rozpouštějící krevní sraženinu, aby krev oběti zůstala tekutá a umožnila mu nasytit se. Zmíněný enzym byl u netopýrů ´vyroben na míru´ během evoluce právě pro tento specifický úkol.“ Díky stejným vlastnostem může tato látka rozpustit krevní sraženinu ucpávající cévu a tak obnovit tok krve do mozku u pacientů po CMP. Tímto způsobem lze předejít vzniku trvalého poškození mozkové tkáně.Výsledky klinické studie provedené u pacientů postižených cévní mozkovou příhodou naznačují, že enzym zvaný desmodus rotundus salivary plasminogen activator (DSPA) skutečně může být použit k rozpouštění krevních sraženinu i u lidí a že může být podán s úspěchem dokonce třikrát delší dobu po vzniku obtíží než dnes běžně používaný tkáňový aktivátor plasminogenu (t-PA).
Pouze část pacientů postižených cévní mozkovou příhodou může být léčena pomocí t-PA. Mezi podmínky, které musí být pro nasazení tohoto léku splněny, patří i nutnost jeho podání do tří hodin od začátku příznaků. „Problém je, že pouze pět procent pacientů s CMP přijede do nemocnice během této rozhodující doby,“ vysvětluje doktor Medcalf. Ukazuje se, že díky DSPA by tento problém mohl být alespoň částečně vyřešen. Studie na myších naznačují, že léčba cévní mozkové příhody pomocí DSPA může být zahájena až devět hodin po vzniku obtíží, aniž by přitom stouplo riziko trvalého poškození mozku. To otevírá nové perspektivy v léčbě pacientů postižených tímto onemocněním.Výsledky výzkumu vedeného doktorem Medcalfem uveřejnil časopis Americké kardiologické společnosti Stroke . V současné době je DSPA zkoušen u pacientů postižených cévní mozkovou příhodou v Austrálii, Evropě, Asii a v USA.
Zdroj: DiscoveryHealth.com
And here is the rest of it.
