Děti testovaly dětské šampaňské

Ve Q-magazínu s podtitulem "kvalita testovaná spotřebiteli" se objevil pozoruhodný test z ledna tohoto roku (publikováno 9.1.2008), jehož cílem bylo otestovat dětské šampaňské samotnými spotřebiteli, tedy dětmi. Jeden odstavec testu zmiňoval i zdravotní otázky.

Konkrétně se článek ke zdravosti či nezdravosti dětských bublinkových nápojů vyjadřuje takto:

"Všechny testované výrobky byly opatřeny etiketou, která je v souladu se Zákonem o potravinách a tabákových výrobcích." Dále s odvoláním na posudek Poradenského centra Výživa dětí zpráva uvádí: "... podíl tzv. přídatných látek je v normě. Problematická je přítomnost samotného CO2, tedy bublinek, které při časté konzumaci a při konzumaci na lačno mohou způsobovat nadýmání nebo překyselení žaludku. Oxid uhličitý navíc dokáže „oklamat“ tělo, jež pak nepociťuje žízeň, třebaže příjem tekutin není dostatečný. Podle pediatrů sycené nápoje do dětského jídelníčku nepatří a rozhodně by neměly být zastoupeny v jídelníčku kojenců a batolat. Vhodné nejsou ani jako součást pitného režimu předškolních dětí. „S bublinkovými nápoji by to neměly přehánět ani děti starší, ovšem pokud se nealkoholický šumivý nápoj k dítěti školního věku dostane pouze jednou za čas, nemůže uškodit."

U tvrzení "podíl přídatných látek je v normě" je dobré vědět, o jakou normu se jedná. Pro přídatné látky v potravinách (tzv. "éčka") totiž existuje jediná norma, která nebyla odvozena od dětské populace a nezohledňuje tedy fakt, že děti nejsou "malí dospělí". Je chytré používat ji pro děti? Obávám se, že ne...


Rovněž opatrné a vágní vyjádření typu "s bublinkovými nápoji by se to nemělo přehánět, ale jednou za čas nemohou uškodit" nepřináší čtenářům a spotřebitelům nic dobrého.

Za prvé tyto nápoje uškodit mohou, byť by se jednalo o "pouhou" nevolnost nebo o vyvolání alergické reakce u senzitivních jedinců. Stejně tak škodlivé je zbytečné zatěžování organismu zdravých dětí (počet alergií vznikajících v předškolním a školním věku v posledních letech narůstá, proč tedy zbytečně tento trend podporovat?). Navíc kromě oxidu uhličitého a přídatných látek tyto nápoje obsahují cukr, který nesvědčí zubům, podílí se na zvyšování frekvence obezity v dětské populaci, vytváří nevhodné chuťové návyky a mrzačí tak přirozeně zdravé chuťové preference.

A za druhé - proč uvažovat v termínech, zda potravina nebo nápoj může, či nemůže uškodit? Neměli bychom se dívat spíše na to, zda mohou tělu prospět? Bublinkové nápoje prospět určitě nemohou. Proto bych je dítěti nikdy nenabídla a nepochybuji o tom, že kdyby děti tyto zbytečnosti nedostávaly od dospělých, ani by je nepostrádaly. Chtějí je pouze proto, že je vidí u ostatních, a proto, že na nich jsou pestré obrázkové etikety. Kdybychom jim je nepodsouvali, vůbec by jim nechyběly.

V tomto kontextu je tedy sporné i samotné testování bublinkových nápojů. Kladu si otázku, k čemu bylo dobré? K tomu, aby dětem ukázalo, co mají příště po rodičích chtít, až půjdou nakupovat? Z celého článku proto jako nejužitečnější vidím větu: "Podle pediatrů sycené nápoje do dětského jídelníčku nepatří."


pridej.cz