Mužská plodnost výrazně klesá. Anebo ne?

Na titulky upozorňující na kritický pokles kvality mužských spermií a nevábné prognózy týkající se mužské plodnosti jsme si v posledních letech už zvykli. Z typických tvrzení tohoto druhu připomeňme například:

• Nekvalitní spermie jsou příčinou neplodnosti u více než poloviny párů, které přijdou na některé ze 40 pracovišť reprodukční medicíny v ČR. (Zdroj: Lidovky.cz)
• Během posledních šedesáti let klesl počet spermií u mužů téměř na pětinu.... Odborníci bijí na poplach. (Zdroj: Kafe.cz)
• Kvalita spermií se celosvětově zhoršuje. Odborníci vycházejí ze skutečnosti, že přibližně 40% světové mužské populace má v současné době narušené spermie. ... Smutným a obecně známým faktem totiž je, že cca 40% mužů má nějakým způsobem narušené spermie, což logicky snižuje jejich plodnost. (Zdroj: Lekarna.cz)

Přitom zde možná máme jen další názorný příklad nesprávné práce se vstupními daty a překrucování informací. Profesor Pavel Trávník na základě svých dlouholetých zkušeností totiž dospěl k závěru, že trend poklesu kvality mužského spermatu nebyl prokázán a tvrzení na toto téma označuje za zbytečnou paniku. Článek publikovaný serverem Novinky.cz uvádí pro tento názor následující argumenty:

• Názory o poklesu kvality mužského spermatu jsou způsobeny nepochopením získaných dat, malou velikostí zkoumaných souborů i celkově zastaralou metodikou hodnocení.
• Za panikou z poklesu spermií může být publikace dánské vědkyně Elisabeth Carlsenové a kolektivu z roku 1992 která vzbudila v odborném světě velký rozruch. Odstartovala i obavy o osud lidstva a výdej spousty grantových prostředků na studium příčin tohoto jevu... 
• Studie přitom odkazuje na publikace z 30. a 40. let, kdy měla být koncentrace spermií kolem 100 miliónů na mililitr i větší, což zásadně ovlivnilo křivku trendu v publikované práci.
• Kromě toho autoři ani nevzali na vědomí, že ve 30. a 40. letech nebyla ustálená metodika vyšetření spermiogramu, nemluvě o vybavení laboratoří. Tehdejší výsledky jsou proto jen stěží srovnatelné se současnými.
• Profesor Trávník naopak na svém pracovišti zjistil, že za 10 let k žádnému snížení parametrů v pozorovaných spermiogramech nedošlo. 
• Navíc koncentrace spermií v ejakulátu není přímo úměrná plodnosti, je třeba počítat s velkými individuálními výkyvy. I muži s méně než devíti milióny spermií v jednom mililitru jsou plodní a naopak řada mužů s vyšší koncentrací spermií má poruchu plodnosti.

Z hlediska tématu se tedy můžeme radovat - kvalita mužských spermií pravděpodobně není tak špatná, jak se v posledních letech píše. Z hlediska informací o zdraví je to horší - máme zde další příklad toho, že jejich kvalita je rozporuplná...

Jed proti bolesti

Dostane-li se jed od živočichů, jako jsou někteří pavouci, hadi nebo mořští měkkýši do lidského těla, směs toxinů může způsobit vážné zdravotní stavy, které v důsledku mohou být i život ohrožující. Jed má ale i terapeutický potenciál. Některé peptidové toxiny s možnými analgetickými účinky jsou zkoumány ve vazbě na cílové receptory v mozku a mohou se tak v budoucnu stát účinnými pomocníky v léčbě bolesti.

Miliony lidí trpí chronickými bolestmi z velké části proto, že současné možnosti léčby mnohdy poskytují jen omezenou úlevu, mají závažné vedlejší účinky a mohou být vysoce návykové. Proto vědci na celém světě hledají další terapeutické možnosti a snaží se lépe pochopit, jak přesně analgeticky aktivní molekuly fungují. To v budoucnu povede k novým lékům proti bolesti - a doufejme že i ke zlepšení kvality života lidí, kteří trpí chronickou bolestí.

Na 60. mezinárodním výročním zasedání Biofyzikální společnosti USA, které v těchto dnech probíhá v Los Angeles v Kalifornii, prezentuje skupina vědců z University of Queensland v australském Brisbane výsledky výzkumu analgetických vlastností molekuly peptidu ProTx-II. 

Foto: Flickr.com

Peptid ProTx-II byl izolován z jedu peruánské tarantule Thrixopelma pruriens. Jeho vysoká účinnost a schopnost selektivně inhibovat receptor Nav 1.7 pro pocit bolesti z něj dělá nadějného kandidáta na lék proti bolesti budoucnosti.

Zvláštní důraz vědci kladou na pochopení mechanismu analgetického účinku a získání informací, které mohou být vodítkem při navrhování a optimalizaci nových léčiv proti bolesti.

Jak tedy peptid ProTx-II funguje? 

Molekula ProTx-II se váže na receptory bolesti Nav 1.7, které se nachází v membráně nervových buněk. Přesné vazebné místo a význam buněčné membrány v inhibiční aktivitě ProTx-II však zatím nebyly popsány. Proto se tým vědců zaměřil právě na výzkum vzájemných vztahů mezi peptidem a receptorem. Konkrétně zkoumají jejich strukturu, vazebné vlastnosti membrány a inhibiční aktivitu jak peptidu ProTx-II, tak i řady jeho analogů.

K popisu struktury a vlastností zkoumaných molekul přitom používají moderní detekční systémy, jako jsou nukleární magnetická rezonance, povrchová plasmonová rezonance nebo fluorescenční metody. 

NMR spektroskopie možňuje základní popis 3D struktury peptidu ProTx-II, zatímco povrchová plasmonová rezonance, fluorescenční metody a molekulární simulace jsou nezbytné pro hlubší pochopení interakcí mezi uvedeným peptidem a neuronální buněčnou membránou. Umožňují také identifikaci vlastností, které mají vliv na spojení peptidu s receptorem bolesti a na mechanismus jeho inhibice.

Dosavadní výsledky výzkumu ukazují, že důležitou roli v procesu tlumení bolesti hraje nejenom samotná molekula peptidu ProTx-II, ale i buněčná membrána s cílovým receptorem bolesti. Ozvlášť membrány neuronů uvedený peptid významně přitahují, zvyšují jeho koncentraci v blízkosti receptorů bolesti a fixují jej ve správném postavení, čímž posilují interakci peptid-receptor a maximalizují tak analgetický efekt.

Na základě uvedených zjištění jsou nyní navrhovány nové molekuly s větší afinitou k buněčné membráně a menším množstvím vedlejších účinků.

Literatura

C. I. Schroeder, J. Deuis, a S. T. Henriques, „Ratinal design and synthesis of a novel membrane binding NAV1.8 selective inhibitor with in vivo activity in pain models", prezentováno v Biophysical Society Annual Meeting, Los Angeles, USA, 28-úno-2016.

G. King, Venoms to Drugs: Venom as a Source for the Development of Human Therapeutics. Royal Society of Chemistry, 2015.

J. Gui, B. Liu, G. Cao, A. M. Lipchik, M. Perez, Z. Dekan, M. Mobli, N. L. Daly, P. F. Alewood, L. L. Parker, G. F. King, Y. Zhou, S.-E. Jordt, a M. N. Nitabach, „A tarantula-venom peptide that antagonises the TRPA1 nociceptor ion channel by binding to the S1-S4 gating domain", Curr Biol, roč. 24, č. 5, s. 473–483, bře. 2014.

Nekuřácký, zasíťovaný ... a taky nehlučný, prosím

Foto: Bart Maguire

Za dobrý podnik je obvykle považován takový, který nabízí kvalitní jídlo a pití, ideálně ještě za rozumnou cenu a s kultivovanou obsluhou. Toto tradiční pojetí už ale dnes přestává stačit. Často se při různých pochůzkách zdržíme v kavárně, kde (kromě dobré nabídky za rozumnou cenu) hledáme také připojení k internetu. Znáte to: tu a tam je nutné nabrat dech, srovnat si myšlenky, odpovědět na emaily... Vedle přeškrtnuté cigarety u vchodu se tak značka wifi stala dalším požadavkem na "dobrý podnik". Mnohé kavárny již obě podmínky splňují, i když - zdá se, že ty nekuřácké přibývají mnohem pomaleji než ty "zasíťované". Stále častěji ale i v dobrém podniku velmi ruší hluk. Už základní nastavení bývá kvůli "hudbě na pozadí" nepochopitelně vysoko, takže člověk tzv. neslyší vlastního slova. Když se k tomu ještě sejdou rozjaření hosté bez zábran, kteří zjevně žijí podle hesla "čím více je mne slyšet, tím více jsem", pak ani čistý vzduch a wifi zdarma v jinak dobrém podniku pro dobrý dojem nepostačí.

Je všeobecně známo, že k poškození sluchu hlukem může dojít buď při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130 dB (tj. o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo častému a dlouhodobému vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba). K poškození sluchu ale může vést i dlouhodobé vystavování se hluku kolem 70 dB, což je běžná úroveň hluku podél hlavních silnic. Za hlavní příčinu sluchové ztráty není již v současné době považováno stárnutí, ale hluková zátěž. Poškození sluchu je přitom většinou nevratné. (Zdroj: http://hluk.eps.cz/hluk/vliv-hluku-na-zdravi)

Přitom běžně, v jinak sympatickém a kultivovaném podniku, je průměrná hlučnost nad 90 dB. I minimální hodnoty se souvisle drží kolem 80 dB, maximální jsou opakovaně přes 100 dB. Co k tomu dodat? Snad jen, že by bylo milé, kdyby aspoň ty dobré podniky braly v potaz také hlukový aspekt svých interiérů a udržovaly hladinu hluku v rozumných mezích. Hudba na pozadí se přece dá regulovat velmi snadno. U svých vstupů by si pak mohly vystavit piktogram "vysmátého ucha", který by garantoval maximální hladinu hluku do 70 dB. Mnoho návštěvníků by to jistě ocenilo a podnik by si mohl připsat další konkurenční výhodu.

Žen postižených roztroušenou sklerózou přibývá

To, že ženy trpí častěji roztroušenou sklerózou (RS) než muži, je známo již dlouho. Nyní se ukazuje, že jejich podíl dokonce stoupá. Zatímco dříve byl poměr žen s RS 2:1, dnes je 3:1. Příčinu vědci hledají ve změnách životního prostředí...

Celá zpráva (anglicky):

Zdroj: scopeblog.stanford.edu, medpagetoday.com, openclipart.org

Životní styl: Peníze, nebo život?

Peníze a bohatství mají na vliv na délku života. Děti narozené na nejchudších předměstích skotského města Glasgow s velkou pravděpodobností zemřou bezmála o 30 let dříve než děti, které se narodí jen o pár kilometrů dál. Průměrná očekávaná délka života těchto chudých dětí je 54 let, tedy o 8 let méně, než průměrná délka života v Indii.

Naopak děti narozené v zámožné londýnské čtvrti Hampstead žijí o 11 let déle, než děti, které se rodí téměř za rohem na Kings Cross. Zdroj: Novinky.cz

Hýbat se, hýbat se, hýbat se!

Světová zdravotnická organizace (SZO) zveřejnila (4.2.2011) v souvislosti se Světovým dnem boje proti rakovině (World Cancer Day) nové doporučení týkající se fyzické aktivity pro zachování zdraví (Global Recommendations on Physical Activity for Health).

Podle zprávy SZO téměř třetina světové populace (31%) není fyzicky aktivní, přičemž fyzická inaktivita je čtvrtým nejčastějším faktorem celosvětové úmrtnosti. To představuje 3,2 milionu úmrtí ročně, z toho 670 tisíc úmrtí je předčasných (lidé mladší 60 let).

V novém doporučení SZO uvádí, že u lidí starších 18 let může snížit riziko nepřenosných nemocí (včetně rakoviny prsu a tlustého střeva, cukrovky a onemocnění srdce) pravidelná aerobní fyzická aktivita mírné intenzity trvající minimálně 150 minut týdně. Ve věku 5-17 let je doporučeno minimálně 60 minut střeně až vysoce intenzivní fyzické zátěže týdně.

Další dobrý důvod pro redukci nadváhy

Vyšetření mozku u obézních lidí a u lidí s nadváhou odhalilo atrofii mozkové tkáně. Podle výzkumu dr. Raji (University of Pittsburgh School of Medicine) mají obézní lidé o 8 procent méně a lidé s nadváhou o 4 procenta méně mozkové tkáně ve srovnání s lidmi s normální váhou. Jinak řečeno: mozky obézních lidí vypadají o 16 let starší a mozky lidí s nadváhou vypadají o 8 let starší než u lidí štíhlých. Konkrétně mají obézní lidé méně mozkové tkáně v oblastech zodpovědných za pozornost a plánování a za dlouhodobou paměť. Tým dr. Raji prozkoumal zobrazení mozku 94 pacientů ve věku 70-80 let, kteří zůstali fyzicky a mentálně zdraví minimálně pět let po provedení vyšetetření mozku. Výsledky výzkumu zveřejnil časopis "Human Brain Mapping".

Zdroj:

C. Raji, A. Ho, N. Parikshak, J. Becker, O. Lopez, L. Kuller, X. Hua, A. Leow, A. Toga, and P. Thompson, “Brain structure and obesity”, Hum Brain Mapp, Aug. 2009, Epub ahead of print.

EurekAlert, HHS HealthBeat, PubMed